A co teď 8.část

"Volané číslo není dostupné,opakujte volání později" ozvalo se ve sluchátku. "Do prdele"  odhodil Miro telefon zpátky na stůl a otočil hlavu aby zkontroloval Matyáška na sedačce,škubnul sebou,protože malý tam neseděl.

"Hej kde si" zavolal Miro a vykročil směrem do předsíne,maličký už mu ale ťapkal naproti z ložnice.

"Mamííí" nesl v malé ručičce fotku co měl Miro pod postelí a natahoval jí k Mirovi. "Mamííí,jááá" upřesnil mu ještě Matyášek a Miro mu pomalu fotku z ručičky vzal a zadíval se na ní.

"No mamííí" zopakoval  "Kde ju máš...Kde je maminka" opravil se Miro a sedl k malému na bobek.Matyášek se zamyslel a našpulil pusinku.

"Pyč andělíštoví" vysvětlil Mirovi a ten opět vůbec nic nechapal.

"No tak to  si mi to zasa vysvetlil" zahučel a stoupl si  na nohy.Položil fotku na stul a znova se na ní zadíval.

"Len raz som ti ho tam vrazil" zabručel a zastrčil jí pod noviny co ležely až u zdi.

Venku se začalo pomalu stmívat a Miro pořád doufal,že ta ženská ještě přijde a kluka si odvede,začínal z toho všeho být nějak vyčerpaný a nevrlý,cítil se natlačený do něčeho o čem neměl ani ponětí jak má řešit a vůbec tomu nerozuměl.Matyášek se naštěstí znova uvelebil u televize a Mirovi pomalu docházelo,že noc strávená s jeho synem ho asi nemine.Podíval se na linku kde ješte ležel talířek od kaše co mu dal k obědu a napadlo ho že asi taky ten prcek bude potřebovat nějakou večeři.Otevřel lednici,ale neměl ponětí co by mu měl dát.Nakonec hodil do vody vařit dva pytlíky rýže,podusil zeleninu a zamíchal dohromady.Pokrčil rameny a byl v celku s výsledkem své práce spokojený.

"Budeš papať?" Otočil se na Matyáška

"Jo" odpověděl mu a narovnal se ke stolečku.Miro nandal rýži a spolu se lžící před něj položil.

"Papaj" pobídl ho,otočil se k němu zády a šel si taky trochu nandat.Sedl si na židli a ještě malého pohledem zkontroloval.Celý ztuhnul nafoukl tváře,přivřel  oči a z hluboka vydechl.

"Do boha" zaklel když viděl jak Matyášek nemotorně nabírá na lžíci a rýže je všude..na koberci,sedačce.Už otvíral pusu,chtěl zakřičet co že to dělá,ale včas se zarazil,ještě by zase řval a žaloval tý ženský že na něj křičí.

"Počkaj" nechal svůj talíř ležet a sedl si k svému synovi a začal ho krmit.

"Kulišky" Matyášek každé sousto zkoumal a komentoval hrášek na lžíci.Když dojedli Miro si opravdu upřímně oddychl.A odnesl nádobí do dřezu na svoje už neměl ani chuť

"Cákat,vodištu" Matyášek,který byl zvyklý se po večeři chodit koupat se dožadoval svého rituálu a začal poskakovat po obýváku.

"Čo....co?" Miro opět nechapal.

"Matýšek vodištu" vysvětloval dál a asi si v tom malém mozečku musel myslet,že tatínek je uplnej tupec,chytil svojí malou ručičkou jeho dva dlouhé prsty a odvedl MIra do koupelny.

"Vodištu" Zopakoval mu ještě jednou

"Aha"polkl Miro a pustil mu vodu do které ho posadil.

"Hlašky" zakníkal  Matyášek a Miro si položil ruce na obličej "Ježišíííí čooooo?" začínal být zoufalý

"Hlašky"zopakoval mu malý a Mirovi se najednou rozjasnily oči a vyběhl z koupelny.

"Debil...chce hračky" zanadával sám sobě a z linky vyndal nějaké kelímky a umělé pohárky,které Matyáškovi naházel do vody.Chvíli ho ve vodě pozoroval jak přelívá vodu sem a tam až ho vytrhlo zazvonění mobilu v kuchyni.

"Neutop sa" upozornil Matýska a vyběhl k zvonícímu telefonu,vzal ho do ruky a zarazil se,na displeji svítilo "Kiki"

Chvíli se na blikající telefon díval,ale pak ho nejistě zvedl.

"Ahoj láska"snažil se Miro o co nejnormálnější tón.

"Ahoooj,co to tak dlouho nebereš"zašveholila Kiki

"Bol som v kúpelni" odpověděl Miro a vlastně nelhal.

"No já jenom,že pozítří přiletím,už se tě nemůžu dočkat" šveholila dál,ale v Mirovi hrklo.

"Už" vypadlo z něj naprosto spontálně

"Nooo už to tu končí" znejistěla Kki čekala že Miro bude nadšený,rád,že jí řekně jak se na ní těší a on jen UŽ

"Tak dobre budem ťa čakat ešte mi zavolaj,boskám" odpověděl jí Miro a zavěsil Matyášek začal v koupelně vejskat a Miro slyšel jak voda cáka na všechny strany.Vběhl do koupelny a podjely mu nohy,že se jen tak tak chytil futer dveří.Když svůj pád vyrovnal sepjal ruce a pokoušely se o něj mrákoty všude byla potopa,ale Marýášk se usmíval a a byl evidentně spokojený.

"Tak šup osuším ťa spolkl Miro pár sprosých slov a zabalil syna do osušky.Odnesl ho do ložnice a posadil na postel.

"Aha"podrbal se ve vlasech a odešel do skříně ze které vytáhl Kikino tričko,které kolem Matyáška vlálo mnohem míň ne by vlálo jeho a navlékl ho na něj.

"Hajat" oznámil Matyášek a sám si vlezl pod deku na Kikině polovici.

"Blumlu" podíval se na Mira a ten mu pro něho došel do obýváku.Matyášek si lehl na zádíčka a levou ručičku si plyšáka přidržoval na prsíčkách,pootočil hlavičku do prava a podíval se na Mira.

"Píííjej" zažadonil

"Čo" Miro byl z toho jeho žvatlání totálně vyčerpanej a opět netušil co po něm ten kluk chce.

"Píííjeeeej" zduraznil Matyášek a Miro si vzdychnul

"Neviem...nevím co chceš" zoufal si Miro a zkusil po druhý stejnou fintu

"Dobrú noc,spinkaj  slniečko..."začal znoval prozpěvovat a Matyášek se usmál a strčil si paleček pravé ruky si do pusinky.Miro broukal a a napadlo ho že píííjej bude možná zpívej a usmál se.:Za chviličku se Matyáškovi začly klížit očíčka a usnul,Miro se na něj chvíli díval a byl tak vybitej že ikdyž to měl původně v plánu na nějakou rýži na koberci se vykašlal jen všude poshasínal a zalezl do postele vedle Matyáška a za chviličku i on oddychoval v hlubokém spánku.

 

Miro ráno ještě nestihl udělat ani čaj a Matyášek ještě pobíhal v Kikině triku když se ozvalo zvonění u dveří.

"Tetááá" zavejskal Matyášek a Miro otevřel.

"Omlouvám se dřív to nešlo" sehnula se Hanka k malému který se jí okamžitě pověsil na krk.

"V pohodke" odpověděl Miro "Teraz si ho už zoberiete? Mám robotu" řekl trochu nevrle.

"Jo" odpověděla Hanka a začla se rozhlížet po Matyáškovo oblečení.Když viděla v obýváku po zemi rýži jen zvedla obočí.

"Večera" oznámil Miro a Hanka se usmála,...Tak vida,vařil mu rýži...Začla malého oblíkat a Miro stále čekal na nějaké vysvětlení.Ona se ale pořád jen pusinkovala s klukem a Mirovi nevěnovala pohled,když už byl oblečený Miro mu dal do ručičky namazaný rohlík a podíval se tázavě na Hanku.

"Jo" řekla a hlasitě vzdychla  "Až budete mít po práci,nebo jestli jí můžete odložit,dojděte tam,co nejdřív,prosím Miro" a podala Mirovi papír kde si Miro přečetl název nemocnice pak budova A druhé patro Dr,Macháček..

"Čo to má byť?" zeptal se Miro

"Dojdete tam,prosím ještě dnes?" zeptala se ho Hanka misto odpovědi.Neměla sílu mu teď nic vysvětlovvat,a už vůbec ne před malíčkým.

"Ja žiadné otcovské testy nepotrebujem" řekl Miro,bylo to totiž to jediné co ho napadlo že po něm Hanka chce.Chtěl,ale už mít konečně klid a tak nakonec Hance slíbil že tam dojde.

Sotva se v bytě osaměl plácl sebou na sedačku a vychutnával si tu pohodičku a klídek v hlavě mu,ale pořád vrtalo proč ta ženská mluví v hádankách ještě se za těch několik dní nedozvěděl nic kloudnýho,snad jen to že má syna o kterého se neprosil,ale na druhou stranu musel uznat,že je to občas i příjemný pocit,když ho ten špunt vezme třeba za ruku nebo kolem krku.Ovšem on má svůj život a hotovo.Ještě chvíli se povaloval na sedačce ale nedalo mu to,byl z toho nervozní.Třeba se tam už konečně něco dozví.Oblékl se nasedl do auta a vyrazil do nemocnice,jejíž adresa byla na lístku napsaná.Zaparkoval a vydal se hledat budovu A.

"A tu to je" vešel do budovy a  vyběhl do druhého patra.Obešel několikero dveří,ale byly to až ty poslední  Miro si přečel vizitku Mudr.Karel Macháček--primář onkolog.

Trochu ho to zarazilo a rozbušilo se mu srdce,tak nějak podvědomě cítil že je zle a měl pocit,že mu najednou všechno dochází.Chvíli váhal,ale pak velmi opatrně zaklepal.

"Vstupte" ozvalo se zevnitř a Miro cítil jak se mu klepe ruka kterou bral za kliku......

 

Pokračování příště.......