A co teď 3.část

Miro se celou noc převaloval,skoro nespal,v hlavě měl naprostý chaos a před očima obrázek malého blonďáčka sedícího na klíně svojí mámy.Kdyby mu alespoň nebyl tak podobný,je vůbec možné aby měl syna?A proč,proč mu to přišla říct až teď?Chvílemi litoval,že jí nezadržel a nedonutil jí říct mu něco víc,chvílemi zase byl rád že nic neví a tudíž nemusí přijmout žádnou zodpovědnost a může si dál žít svůj spokojený život plny muziky,kterou zbožňoval,vyprodaných koncertů a fanynek co mu padaly k nohám a taky Kiki-výstavní kus,o které si myslel,že bude jako všechny- na jednu noc,ale pak se to nějak semlelo a jemu se mu začlo líbit,že když přijede z koncertu někdo na něj na něj doma čeká a neptá se co kde dělal,Kiki mu dávala volnost,kterou potřeboval a zároveň ho milovala a naplňovala většinu jeho potřeb.Otočil hlvau a podíval se jak vedle něco spokojeně spí a usmál se,byla krásná.NE rozhodně si nenechá tohle všechno nabourat nějakou bláznivkou co se mu snaží podstrčit  malého haranta.Zachumlal se pod deku a zavřel oči........

Ani Dana moc dobře nespala,malý Matyášek večer plakal,byl mrzutý asi se na něho přenesla její beznaděj a špatná nálada.Cítila jak jí každým dnem ubývají síly a že moc času už jí nezbývá.Ještě se ale přece musí postarat aby malý někoho měl  a neskončil v dětském domově jako kdysi ona po smrti svých rodičů.Myslela si že jeho otce nebude nikdy nikdy potřebovat,představovala si jak ho povede do školky,školy jak jí poroste před očima a jednou až bude stará  bude mít od něho vnoučata s láskou se jim bude věnovat a nic jim nebude chybět.A teď...teď je všemu konec,pane Bože nejsou mu ještě ani 2 roky a ona už ho musí  opustit,nechat ho tady na tomhle nespravedlivým světě,kde je na obtíž i svému otci.Dana se rozplakala a stejně tak jako Miro na druhém konci města se choulila v posteli pod deku....

"Miro vstávej,zvoní Ti telefon" jemně s ním Kiki zatřásla a natáhla se přes nej na noční stolek aby mu telefon podala,jen očkem při tom mrkla na displej.

"Honza" oznamila mu.Miro neochotně sáhl po telefonu. 

"No"zamručel,ale pomalu si uvědomoval,že měli s Honzou ráno sraz kuli nějaké smlouvě.To už ale poslouchal jak se Honza do telefonu rozčiluje,že už tam čeká věčnost.

"Sorry vole,o chvíľu som tam" huhlal Miro a hrabal se z postele,bosou nohou šlápl na fotky na které v noci koukal,když nemohl spát.Nenápadně je zastrčil do škvírky pod postel tak aby si toho Kiki nevšimla,ale aby je mohl kdykoli zase vyndat..Oblíkl se a s omluvným úsměvem Kiki políbil a vyrazil do studemého počasí.Mávl na taxík a nadiktoval adresu kde na něho Honza čekal.Neměl ani pomyšlení na to řídit a soustředit se rušný provoz v Pražských ulicích.Jednání proběhlo naštěstí rychle a bez komplikací a on se navečer vracel domu se stejný chaosem v hlavě jako měl v noci.Taxík už pomalu přibržďoval u jeho domu když si Miro všiml vycházející drobné postavy z jejich domu.Hrklo v něm...Zasa ona...pomyslel si a poručil taxikáři ať nezastavuje a jede dál,nechtěl tu holku potkat,nechtěl se s ní bavit a už vůbec nechtě poslouchat řeči o tom že spolu mají dítě.Nechal taxikáře objet blok a když viděl že už tam není,že se s ní nepotká vystoupil a s úlevou si  oddychl,že Kiki má odpolední a že ještě není doma,tudíž se s ní nepotkala.Když odemkl byt zarazilo ho světlo v obáváku a Kiki,která seděla na sedačce a dívala se na televizi.

"Měls tu návštěvu" oznámila mu místo pozdravu dřív než se jí Miro stihl zeptat jakto,že není v práci a tak jen suše polkl a tázavě se na Kiki podíval........

Pokračování příště.......