Mirovi se rozšířily oči,zvedl obočí a zůstal na dívku chvíli zírat.Položil fotku na stolek vedle té druhé,stoupl si a složil ruce na prsa.

"To si prdel zo mňa robíš?" skoro zakřičel.Dívka se schoulila a ve velké sedačce se skoro ztrácela.Se sklopenou hlavou mlčela.Miro cítil jak se mu hrne krev do hlavy,stále stál naproti ní a valil na ní svoje olivové oči.Ovládal ho vztek a vůbec nebyl schopný pochopit co se mu tu snaží namluvit.

"Hej,niečo som sa ťa pýtal" zvýšil znova hlas a nespouštěl z ní oči.Ona,ale pořád seděla mlčela a dívala se na svoje ruce složené v klíně,náročnost situace jí vyčerpávala cítila jak se jí točí hlava a dělají mžitky před očima.Nečekala,že Miro tuhle zprávu přijme s nadšením,,proto mu také o jejich synovi nechtěla nikdy říct,nechtěla už tenkrát,když za pár týdnů po jejich milování v šatně zjistila,že je těhotná aby se to někdy dozvěděl.Věděla,že byla jen jednou z mnoha a ikdyž ho milovala a vzhlížela k němu,neočekávala,že by pro něho byla něco jiného než jen povyražení po koncertě.Když jí se slovy "Maj sa..." pouštěl tehdy z šatny ven bylo víc než jasné že tím to pro něho celé skončilo.Ale teď,musela přece něco udělat,umírá a kdo jiný by se měl o jejího chlapečka postarat než jeho otec.Ona nikoho jiného nemá.

"Počúvaš ma,tak hovor čo to tu na mňa hráš..." sekal Miro slova a vůbec si odmítal připustit,že by něco takového mohla být pravda.

"O čo ti ide..." obořil se na ní znova když se mu nedostávalo odpovědí a ona pořád jen mlčky seděla se sklopenou hlavou.Ona,ale už ztrácela po jeho reakci neději,chuť a také sílu mu něco říkat.Maličko zvedla oči a její pohled se zastavil na fotce malého Matyáše co ležela na stole.Pomalu jí třesoucí rukou poposunula blíž k stále stojícímu Mirovi a ještě víc k němu zvedla smutné oči.

"Je to...tvuj....náš syn..." dívala se teď na Mira odhodlaná z posledních sil mu říct že se o něho musí postarat.

"Aha...a to si mi prišla povedať až teraz?" útočil znova Miro a cítil jak celé jeho já odmítá tuhle skutečnost přinmout.

"Jo" znova jen hlesla

"Jooo...to je všetko čo mi povieš?"Mirovi začly povolovat ještě víc nervy ....

"Ako je to dlho? Dva roky?A teraz mi prídeš povedat že máš so mnou dieťa,no to nie,čo čakáš,že si ťa snáď zoberiem..." křičel na tu schoulenou hromádku před sebou a přestával se ovládat,neměl vůbec v úmyslu si svuj úžasně rozjetý život a kariéru nabourávat něčím takovým jako je dítě s holkou s kterou se vyspal jen jednou.A to ještě už před tak dlouhou dobou.

"Asi to byla chyba.." zašeptala dívka,najednou už nechtěla aby se tenhle chlap staral o jejího chlapečka až ona tady nebude.ikdyž to byl jeho biologický otec asi sem neměla vůbec chodit.Pomalu se zvedla ze sedačky a mlčky bezeslova se k Mirovi otočila zády a odešla do předsínky kde si vzala své věci a zavřela za sebou vchodové dveře.Miro ještě chvíli stál  s rukama složenáma na prsou a díval se do prázdné předsíně.

"No toto sa mi snaď iba zdálo" zařval a plácl se rukama do stehen.Nedalo mu to,ale přešel k oknu a díval se za droboučkou postavou,která se pomalými krůčky vzdalovala od jeho domu.Zdálo se mu jako by několikrát zavrávorala,ale jen povytáhl jeden koutek úst,zatáhl žalizii a ještě chviličku postával u okna.Pak se otočil a s naštvaným výrazem v obličeji se natáhl na sedačku. 

"Ahoj lásko" ucítil letmý polibek a pootevřel oči.

"Jaj zaspal som" zamumlal a našpuli rty aby si vychutnal polibek od Kiki,která právě dorazila z práce.Její dlouhé světlé vlasy ho zašimraly v obličeji,a on pooteřel ústa a nechal její jazyk proniknout ke svému.

"Ako si sa mala?"zeptal se pomalu mu začlo docházet všechno co se odehrálo s onou dívkou.

"No jo šlo to,ale šéf,víš...ten idiot..."šveholila Kiki a odcupitala do kuchyňky aby si udělala kafe

"No tak ten idiot si myslí že ..."šveholila dál a pokládala si kafe na stoleček "Jéééé ty si tu roztomilej..." všimla si fotky pořád ležící na stolku a vzala jí do ruky.Miro zbystřil,v duchu su vynadal do blbů,že fotky včas neuklidil a posadil se na sedačce.

"No" hlesnul a podrbal se na levém oboči a vzal do ruky druhou fotku ne které byl s onou dívkou a nenápadně se jí snažil odklidit.Kiki byla ,ale zaujatá fotkou s malým chlapcem.  "Kdo tě to tu chová?" zeptala se

"Teta" vyhrkl Miro první co mu přišlo na mysl a vzal jí jemně fotku z ruky,letmo se podíval na klučinu spokojeně sedícího na klíně své mámy a opět viděl sám sebe,jeho krásné očíčka,svítivý úsměv a blond vlásky Mira přímo fascinovaly. ..Že by naozaj?..projelo mu hlavou. ...Ale nie,hlúposť... hned si sám odpověděl odložil fotky a přitáhl si Kiki za ruku k sobě.Posadila se vedle něj,objal jí odhrnul vlasy z obličeje a  pomalu své rty začal přibližovat k těm jejím,cítil jak obrovké napětí proudí jeho tělem a potřeboval ho sebe dostat.Jeho rty se lačně přisály k jejím a ruka mu zabloudila do jejího výstřihu:Kiki vzrušeně sykla a nechala Mira aby se své  vlhké rty přemístil a začal jemně okousávat kůži na jejím krku,zajela mu rukama  pod triko na holá záda a Miro se na ní vzrušeně přitlačil..........

Dana..tak se ona dívka jmenovala mezi tím pomaloučku došla domu a zazvonila na svou sousedku,která malého Matyáška hlídala,byla to její kamarádka a důvěrnice.Nikoho jiného neměla,vyrostla v dětském domově svoje rodiče nikdy nepoznala.

"Asi to nedopadlo"řekla smutně sousedka když viděla Danu skleslou a uplakanou.

"Ne..."odpověděla a objala malého,který k ní utíkal se zářivým úsměvem.

"Mamííí" volal a už jí malou ručičkou táhl za sebou aby jí ukázal jaké mu teta dala autíčko.

"Křičel na mě" špitla Dana když se opět unaveně svezla u kamarádky do křesílka a slzy se jí řinuly do očí.

"Řekla si mu všechno?"zeptala se jí její kamarádka

"Nešlo to" odpověděla  a pohladila maličkého po jeho svítících vláskách

"Tos,ale měla Danuš"

"Nešlo to"odpověděla znova totéž.

"A co teď chceš dělat?" optala se opatrně její kamarádka

"Já nevím,Hani" sklopila oči Dana............

Pokračování příště.....