Počkám na tebe ?!?! 20.část

"Ćo si nedostala?" otočil se Miro na Martinu a jen maličkou chvíli nechápal.

"Moment.." zvýšil hlas možná až příliš a Martina se s hrnkem v ruce choulila na sedačce.Podívat se Mirovi do očí neměla odvahu.

"Čo mi tým chceš povedať?" pokračoval Miro stejným,možná snad ještě drsnějším tónem a chytil Martinu za ramena tak silně až se jí několik kapek horkého čaje vylilo na nahá stehna.

"Au..." sykla a podívala se na svojí nohu jejjíž zasažená kúže okamžitě zčervenala.

"Prepáč.." sebral jí Miro hrnek z ruky a postavil ho zpátky na stolek.

"Martina..." chytil znovu její ramena a trochu s ní zatřásl.

"Pozri sa na mňa...to si robíš prdel?  Veď..berieš to,,,nie?... Ty prášky" nedokázal se Miro souvisle vyjádřit.Jeho hlas zněl sice už o něco mírnějí,stále však dost podrážděně.

"Zapoměla jsem si vzít.." špitala Martina se skloněnou hlavou a v téhle chvíli měla z důsledků svého jednání opravdový strach.

To že by se Miro mohl vážně naštvat jí najednou děsilo.

"Zapoměláááá...." zopakoval Miro česky a celé slovo náležitě protáhl.

"Jo.." znovu pípla a jen na vteřinku k Mirovi zvedla oči.

"Prečo si mi to nepovedala? Dal by som si bacha"  vstal Miro ze sedačky nervózně popošel obývákem.

"To sa mi snáď iba zdá" zahalekal a plácl se dlaněmi do stehen.

"Já nevím...myslela jsem.." zafňukala Martina a do pláče jí v tuhle chvíli opravdu bylo.

..Přece na ní nemůže být zlý...vždyť ona ho tak miluje....

"Čo si sakra myslela" otočil se k ní Miro který mezi tím přešel k oknu a s rukama založenýma na prsou  koukal kamsi do parku.

"Že se nemůže nic stááát" teď už Martina v pláč propukla.

Nečekala,že bude skákat radostí,ale celá tahle konverzace  na její rozbouřené hormony pořádně doléhala.

"Pane bože nerev..bola si u lekára?" sedl si Miro zpátky na sedačku a ikdyž neměl nejmenší chuť se jí teď dotýkat opatrně jí položil ruku na rameno.

Martina se,ale okamžitě schoulila do jeho klína a nefalšovaný pláč otřásal jejími rameny.

....Do riti....ja nechcem dieta....nie teraz...nie s ňou.... pokoušel se Miro srovnat své myšlenky  a aniž by si to uvědomoval hladil plačící Martině záda.

"Tak bola?" zeptal se  Miro znova značně netrpělivě a nepříjemné chvění kolem žaludku  jeho nervozitu ještě znásobovalo.

"Ještě né.." zafňukala Martina mezi vzlyky a pevněji se k Mirovi přitlačila.

"Bež za obliecť"  zkrabatil Miro obočí a maličko Martinu ve svém klíně popostrčil.

"Co...proč.." popotahovala a znovu k němu jen maličko zvedla uplakané oči.

"Zájdeme k tomu lekárovi"  rozhodl Miro a neměl v nejmenším úmyslu o tom diskutovat.

Představa,že se to potvrdí ho srážela na kolena,není toho všeho už dost? Ale jestli je Martina těhotná,chce to vědět...teď...hned.

"Martina bež sa obliecť...chcem to  vedieť" zopakoval trochu rázněji a poposunul jí i sebe tak aby byl volný od jejího sevření a mohl ze sedačky vstát.

Sebral z protějšího křesla svoje džíny a natáhl je na sebe.

"Martina.." usekl Miro důrazně když viděl  že se stále krčí na sedačce a přetáhl si přes hlavu černé tričko.

 

"Ty ho nechceš?"  protnula Martina hrobové ticho v autě po cestě zpátky.

"Martina.." sundal Miro pravou ruku z volantu a přejel si dlaní obličej.

"Tak to řekni nooo..nechceč.." hlas se jí znovu zadrhávala a v očích pálili slzy.

"Martina preboha...vieš ako sa veci majú,rozhodne som teraz nerátal s tým,že by som mal dieťa" mluvil Miro přiškrceným hlasem a nespouštěl oči z vozovky.

"Ale budeš ho mít" zakvílela a přestávala skrývat pláč,slzy už jí po tvářích zas tekly proudem

"Prehovoríme  si o tom,hej"  svíral Miro pevně volant a pokoušel se nevnímat Martininy slzy.

"Ty ho jako fakt nechceš?" otočila na něho uplakaný obličej a prudce do Mira plácla svou drobnou dlaní.

Miro jen vzdychl a vcucnul oba své rty do úst.

 

Dita byla i přes veškerou lásku,kterou k Mirovi cítila  a kterou ačkoli se o to snažila sebevíc,schopná nijak vymazat.Prřevědčená,že než se znovu trápit pohledem na svého muže což by znovu rozbouřilo její už tak vyhrocené emoce,bude lepší se s ním nevidět a požádala  o zrušení jeho blížící se návštěvy.

Měla pocit,že nevidět ho jí zasáhne mnohem méně než to kdyby se zas musela posadit ke stolu blízko něho,slyšet jeho hlas,vidět jeho nádherné oči a krásné vlasy,které by tak ráda pohladila taky cítit dotek jeho ruky o který by se jistě znovu pokusil.

Navíc celé dny přemýšlela a stále víc a víc byla přesvědčená,že ačkoli mu dává vinu za  to co se stalo,byla to ona kdo sedl za volant opilý a tři roky,které si tu musí odpykat jsou opravdu dost dlouhá doba na to aby věřila,že on bude sám a nezarouží po jiné ženě.Ikdyby mluvil pravdu a byl jí vždy věrný za tři roky se to jistě změní a ona nechce žít v naději,která se den ode dne co je tu zavřená rozplývá.

Čeká miminko...usmála se a pohladila už dost znatelné bříško.Je to to jediné co jí z jejich lásky zbylo a nedovolí nikomu aby jí ho vzal.Ani jemu...obzvlášť jemu.

On má všechno...život na svobodě,svojí práci,volnost..může co chce-ona NE, žije jen pro své dítě a tak to taky zůstane.Dva roky si ho tu může nechat..dostane novou celu,budou spolu pořád a pak se uvidí,bude to jen pár měsíců-možná jí zbytek trestu prominou..Zasnila se Dita lehce si dlaní přejížděla po kulatém bříšku.

 

"Bohužel,je mi líto pane Šmajda,vaše dnešní návštěva je bohužel zrušená" pokrčil rameny mladý policista a podíval se Mirovi do udiveného obličeje.

"Ako zrušena?" mračil se Miro doufal,že přávě došlo k nějakému hloupému omylu.

Nejen že se stále nedokázal vyrovnat s Martininým těhotenstvím,v bytě vládla napjatá atmosféra a Martina buď plakala nebo zvracela.,nechtějí ho teď ani za Ditkou pustit???

Zítra ho čeká náročné vystoupení a on se cítí naprosto vyšťavený.

"Opravdu je mi líto pane Šmajda návštěva je zrušena" položil  dozoce u brány telefon a smutně se na MIra usmál.

"Prečo?" zmohl se Miro na jediné slůvko a jeho hlas se znatelně zadrhl.

"Vaše paní se necítí dobře a chce být sama" přeformuloval dozorce při pohledu na Mirův toufalý výraz informaci,že Dita se s ním nehce vidět a bylo mu Mira,který jen nepřítomně pokýval hlavou upřímně líto.

Sledoval jak se otočil a pomalým krokem odchází ke svému autu,které se za chvíli rozjelo a zmizelo mu z dohledu.

 

...Martina  stretneme sa zajtra na akcii,potrebujem byť sám,prepáč...odeslal Miro sms-ku a ještě dlouho po tom co svůj mobil vypnul se choulil  v manželské posteli ve které spával s Ditou.

 

 

Pokračování příště...........