Počkám na tebe ?!?! 18.část

"Ahoj" vydechl Miro aniž by se podíval na Martinu,která stála mezi dveřmi obýváku a předsíně.

Okamžitě poznala,že mu není do řeči a tak se jen trošičku usmála a ustoupila mu z cesty.

Prošel kolem ní a jen letmo přejel svou dlaní po jejím boku.Martina se dívala jak těžce sedá na sedačku a s povzdechem zaklání hlavu.

Chvíli váhala jestli ho má nechat být nebo si k němu sednout.

Nakonec,ale zvítězla touha být mu na blízku a sedla si vedle něj.

Opatrně položila svou ruku na Mirovo stehno a pohladila ho.

"Špatný?" zeptala se a  vlastně ani nevěděla co by za odpověď teď ráda slyšela.

"Ehm.." zakroutil Miro trochu hlavou a objal Martinu kolem ramen.

"Dáš si pivo?" zeptala se aniž by zvedla hlavu z Mirova ramene na kam jí tiskl.

"Hm.." zkřivil rty do nuceného úsměvu a pustil Martinu ze sevření.

Díval se jak odchází do kuchyňského koutu,který byl spojený s obývákem a snažil se nemyslet na to jak ho setkání s Ditou zasáhlo a on už zase neví co dál.

Nevyzná se v ní..proč je tak jiná..tak chladná,,,tak cizí...nevyzná se ani v sobě...miluje jí přece...tak co dělá tady? Proč už zase myslí na to jak ze sebe dostat to napětí,které mu co chvíli rozerve srdce.

Martina před Mira položila otevřenou plechovku Plzně a trochu z ní nalila do skleničky,kterou mu podala.

"Vďaka" usrkl a díval se Martině do obličeje.

Tenhle pohled už znala,byl lačný a plný zvířecí touhy po sexu.

"Poď" odložil Miro skleničku na stolek aniž by uhnul očima a chytil Martinu za ruku.

Měl jen jedinou touhu-odvést jí do ložnice.

 

Miro byl neúnavný a sotva se pak převalil na druhou půlku postele okamžitě usnul.

Martina se spokojeně usmívala a s láskou si prohížela jeho záda po kterých volně spadávaly jeho dlouhé blond vlasy.

Jemně jejich konečky promnula ve svých prstech a s pocitem,že její štěští jí nikdo nevezme letmo políbila Mirovo záda.

Trochu se zavrtěl,ale spal dál.Martina potichoučku vylezla z postele a jen tak jak byla nahá přešla bytem až do koupelny kde se zadívala do velkého zrcadla na dveřích a pohladila si bříško.

Cítila se spokojeně a pocit,že by s mužem,kterého miluje mohla bzzy otěhotnět jí naplňoval příjemným pocitem.

To že se to stane za jeho zády a jak mu to pak vysvětlí v tuhle chvíli neřešila.

Připoutat si Mira k sobě bylo v téhle chvíli pro její zamilované srdce nejdůležitější.

 

*****

*****

 

Dita si hladila maličké vystouplé bříško,které zatím viděla jen ona.Bylo tak titěrné a krásné,že se při doteku své dlaně vždy celá zachvěla.Tak úžasný pocit zažívala poprvé a  věděla,že ho nikdy nezapomene.

Byla těhotná 15 týdnů a snažila se myslet je na to hezké a ani trochu svým nervům nedovolit aby jakkoli ohozily její miminko.

S blížícím se termínem Mirovo další návtěvy,ale přece jen svůj klid ztrácela a přestávala mít nad svými myšlenkami kontrolu.

...Možná kdyby teď onemocněla...návštěva by nebyla...napadaly Ditu důvody jak se setkání s Mirem vyhnout.

Na druhou stranu si,ale musela přiznat,že ikdyž si to odmítala připustit se jí po jejím muži stýská.Nedokázala svému srdci poručit aby ho nemilovalo a tak se jen snažila dát větší prostor svému rozumu,který jí radil...zapomeň na lásku ty si tu zavřená a on venku volný,svobodný a jistě v obležení holek....vždycky to tak bylo...říkal sice že ti je věrný...ale  byly to určitě jen řeči...nevěř mu.....

Dita si své bříško znova pohladila a pokusila se o úsměv.

"Jsme jen my...nikdo nás nerozdělí.." zašeptala a  podívala se k zamřížovanému oknu.přes které sem prosvítaly sluneční paprsky.

Tahle cela byla sice prostornější,světlejší a snad i útulnější,ale byla to pořád jen cela.ze které Dita směla jen párktát denně na vycházku,kde sice byla na čerstvém vzduchu,ale pořád za ostnatým drátem.

"Jednou spolu půjdem na opravdickou procházku...na louku,k vodě..na hřiště..." zasnila se a její dlaň znovu spočinula na sice maličkém,ale jasně vystouplém bříšku.

 

 

"Čo ti je?" otočil se Miro na Martinu,která byla bledá jako stěna a s křečovitým výrazem ve tváři sledovala ubíhající vozovku před sebou.

"Nic...bolí mě hlava,jeď prosím ať už jsme doma" vzdychla a opřela si hlavu do sedadla.Miro se maličko zamračil a vrátil svůj pohled zpátky k dálnici po které  se vraceli z čtrnácti denní pracovní dovolené,kde měl Miro sérii vystoupení po pár sportovních akcí  s doprovodným programem.

"Som ti hovoril,že to nemáš preháňať" huhlal Miro a znovu se otočil na bledou Martinu.

"Prosímtě měla jsem tři malý piva, to spíš ta masáž,si doma lehnu a bude to dobrý" vzdychla Martina a v duchu  rychle počítala....nééé to nééé bylo by to moc brzo. Neměla chodit na tu masáž,od dětství má problém s páteří a tenhle masér co se mu včera svěřila do rukou zřejmě nedělal rozdíl v tom jestli má na lehátku vrhače koulí nebo křehkou a drobnou ženskou.

"Hm" zabrblal Miro a trochu přidal plyn.Taky už se těšil až si dá sprchu a konečně se jen tak rozvalí na sedačce.

...Doma je prostě doma.... zašklebil se když si uvědomil,že o Martinině bytě smýšlí jako o domově,ale byl tam vlastně už pořád do bytu,kde bydlel s Ditou chodil v podstatě už jen vybírat poštu a občas vyvětrat.

Ani po tak dlouhé době co byla Dita pryč se tam necítil dobře.Vydržel tam vždy jen nezbytně dlouhou dobu a doslova prchal z prostředí,kde to na něho všechno dýchalo naprposto jinou...nádhernou a přitom tak bolavou atmosférou.

U Martiny nic takového necítil,žádnou bolest,žádné trýznivé vzpomínky.Vlastně ani nevěděl jestli vůbec něco cítí.bylo pro něho důležité jen to že to nebolelo a uvolnění a city,které mu Martina projevovala mu k přežití stačily.

Miro zaparkoval a jemně do Martiny strčil.

...Usnula..

Martina si dlaní přejela čelo a podrbala se ve vlasech.

"Dobré?" zeptal se Miro a zkoumavě se na ní podíval.Byla opravdu bledá a jen pokývala hlavou.

Posbíral tedy zavazadla a pohledem kontroloval jak se Martina plouží k domu,kde bydleli.

"Lehnu si jo?" utrousila  už v předsíni a aniž by čekala na jakoukoli Mirovu odpověď zamířila rovnou do ložnice.

Miro trochu povytáhl obočí,překročil tašky,které odhodil v přesdíni na zem a zavřel se v koupelně.

Proudy vlažné vody masírovaly jeho nahé tělo a Miro si dlaněmi hrábl do dlouhých mokrých vlasů.

...Zítra....zítra se uvidí s Ditou.....

 

 

Pokračování příště........