Počkám na tebe ?!?! 16.část

Miro se snažil sledovat provoz na rušných ulicích a zahánět nepřekonatelné nutkání stáčet oči k Martininým nahým stehnům,kdykoli to bylo jen trošičku možné.

"Teraz do ľava,však?" zeptal se a hlas mu maličko přeskočil,věděl sice kde bydlí párkrát už jí vezl nebo jí tam vyzvedával.Teď,ale cítil tak velké napětí,že musel říct cokoli i zdánlivě hloupého.

Nechápal co se s ním děje,přece to takhle vůbec nechce.Zapřísáhl se,že už se TO nebude opakovat...byl to hloupý úlet..zrada jeho vlastního těla.

.....Takže ju teraz vysadím a normálne odídem..... říkal si v duchu a znovu sjel očima její nohy.

"Jo" pípla Martina a poposedla.

...Měla jít na ten autobus.Mirova blízkost a to jak se na ní dívá jí znervózňovala..nechce to tak...ví že on miluje svou ženu.Ona pro něj nic neznamená..Tak proč to dělá? Proč jí tak provokativně hltá očima? Vycítil z ní po jejich společné noci snad snadnou kořist? NE nenechá si ublížit..ikdyž její láska k němu teď nabrala naprosto jiné rozměry...má ho tak moc ráda...chce ho..ale neměla by   zápasilo v ní srdce s rozumem.

"No sme tu.." odkašlal si Miro,když zastavil auto a otočil hlavu směrem k Martině.

"Děkuju" špitla a její pohled dál směřoval kamsi skrz přední sklo.

Pravou rukou nahmatala kličku otevírání na dveřích a cvakla.

Miro jí sledoval a jeho oči jakoby  z jejích úst tahaly tu jednu jedinou větu.

...Půjdeš nahoru?...

"Ahoj" bylo,ale jediné co uslyšel a Martina kvapně vystoupila.

Díval se jak odchází ke svému domu a zápasil s touhou  vyběhnout za ní.

...Ale proooč vždyt jí nemiluje....na tuhle otázku si ale zatím odpovědět nedokázal

 

Miro plácl dlaněmi do volantu a s pocitem,že je idiot ještě chvíli seděl a zíral na domovní dveře za kterými Martina zmizela.

Nemohl se zbavit dojmu,že její kvapný odchod byl jen gesto,které mělo zamaskovat touhu po tom aby s ní  šel nahoru do jejího bytu.

Netušil,že Martina o dvě patra výš stojí za záclonou a v téhle chvíli už lituje, že to pozvání nevyslovila.

Ikdyž věděla,že pro něho zdaleko neznamená to co on pro ní,chtěla  aby tu teď byl s ní.

Miro si naopak uvědomoval,že to po čem touží není Martina,ale zapomění ve chvílích kdy se kochal pohledem na její tělo a ovládala ho touha se jí dotýkat,myšlenky na utrápenou Ditu a výčitky svědomí mizí kamsi do pozadí a on cítí jen to příjemné co z lisdkého potěšení plyne.

A to bylo to co právě teď potřeboval ze všeho nejvíc...zapomenout.

"Tak hej.." plácl do volantu znovu a z auta vystoupil.

Martině za záclonou poskočil žaludek a pomalu došla až do předsíně,kde pootevřela vchodové dveře.

Netrvalo dlouho a Miro do nich opatrně strčil a vešel do tmavé předsíně.

Stáli teď proti sobě a Mirovi už stačilo kopnout do dveři a vztáhnout ruku.

Pevně se na Martinu natlačil a jako zvíře se lačně zakousl do jejího krku.

 

Miro byl nenasytný potřeboval toho ze sebe tolik vybít a znavenou Martinu nechal usnout až k ránu.

Sám jen podřimoval a když se pak rozhodl,že by měl odejít sjel pohledem její spící nahé tělo.

"Prepáč moja..." zašeptal a už tu zas byly ty tíživé výčitky svědomí vůči své ženě a teď už i Martině.

Potichoučku se z jejího bytu vytratil a s předsevzetím,že už nikdy....se vydal domu.

 

*******

*******

 

Dny plynuly a Dita už byla zpět v cele,přestěhovali ji,ale do jiné světlejší a dokonce s měkčí postelí.Dostávala  více jídla a  ovoce a zeleninu navíc.Měla i častější vycházky a dozorkyně,které zde byly byly o mnoho lidštější ten tam kde byla doposud.

I přesto,ale často plakala a stejně tolikrát si  říkala že nesmí a nebude svému dětátku takhle ubližovat.Její nervy byly hodně vypjaté.

Pomalu se blížil den další Mirovi naávštěvy a Dita začínala být stále více a více nervóznější.

...Nemůže na ní přece ještě nic poznat..je těhotná přece teprve krátce.

Její rozhodnutí vše Mirovi zatajit se nezměnilo,prosila ho přece ať jí tu nenechává a za celý měsíc se nestalo vůbec nic...

 

Miro,ale na svojí ženu nezapoměl,navštívil právníka, pokoušel se sehnat veškeré možné dostupné informace,ale všude dopadl stejně...

Dita promeškala lhůtu k odvolání,rozhodnutí soudu tak nabralo právní moci a tudíž je nezvratné.Dozvídal se Miro stále stejnou odpověď a výčitky svědomí,že to on dostal svou ženu tam kde je ho stále a stále v touze po odreagování vháněly do náruče Martiny s kterou se vždy miloval až do úmoru.Její dokonalé tělo a projevy lásky pro něho byly jako balzám.

 

Miro otevřel oči sjel její pevný zadeček.Trochu se protáhl a  zakroutil hlavou,pěkně mu  křupalo za krkem. Aby né...včerejší koncert byl nářez.lidi šíleli a on si to naplno užíval.Hned potom odjel s Martinou sem..do jejího bytu.

Bylo už to veřejným tajemstvím,ale kluci dělali jakoby nic..jen..jen Matt měl vyčítavý pohled a Miro vždy raději tím svým uhnul.

Ještě jednou se otočil ke spící Martině a potichu došel do koupelny.už tu měl i svůj župan i karáček na zuby,moc nad tím nepřemýšlel..jedno věděl ale jistě u něho doma se s ní nikdy milovat nebude.

Podíval se na sebe do zrcadla a vzdychl..dnes...za chvíli se uvidí se svou ženou...má druhou povolenou návštěvu...

 

 

Pokračování příště........